Nemyslete na
růžového Slona!

Laboratoř osobního rozvoje

Disconnection
Léčba psychického traumatu pomocí EMDR (příběh z praxe)
Vytvořeno:Prosinec 15th, 2015
Autor: Robert Kačeňák

Dnes bych rád pustil ke slovu jednu spokojenou maminku, jejíž syn utrpěl úraz, po kterém se rozvinula posttraumatická reakce. Následně absolvoval psychoterapii specializovanou na psychotrauma. Jak to dopadlo? Čtěte dál slova z jejího dopisu.

 

Dobrý den, ráda bych tímto způsobem poděkovala za kontakt na EMDR terapii a péči, které se dostalo synovi po úrazu elektrickým proudem.

Syn (11 let) týden po přestěhování do nového domu sekal trávu. Dělal to i ve starém domě, ale kvůli většímu pozemku se mu šňůra dostala pod sekačku a přesekla se. Syn se chtěl podívat, co se s ní stalo a vzal ji do rukou. Probíjel jím elektrický proud do doby, než vypadly pojistky, což mu zachránilo život. Absolvoval pobyt na JIP, měl hluboké oboustranné popáleniny na prstech. ​

 

Po návratu domů nechtěl vejít sám do domu, nepřešel z přízemí do patra, měl strach ze tmy a samoty, byl v silném napětí, nesnesl jakékoliv vzruchy – hudbu, hluk, hodně lidí, omdlíval při převazech, měl narušený spánek.

Týden po týdnu se některé příznaky zmírňovaly, jiné přetrvávaly a proměňovaly se.​

 

Po měsíci jsem požádala o kontakt na EMDR posttraumatickou terapii, která se mi zdála pro dítě nejjemnější. S terapeutkou jsem navázala kontakt e-mailem, ve kterém jsem jí vše popsala a konzultovala postup. Domluvily jsme se, že počkáme půl roku od začátku potíží a během této doby, budeme v pravidelném spojení, přičemž ji budu informovat, jak postupujeme. Bylo mi doporučeno: hodně blízkosti, klidu, pocitu bezpečí, minimální změny a stres, sport.​

 

Příznaky se zlepšovaly, zůstávala porucha spánku, noční můry, strach, který se proměnil ze strachu ze smrti ve strach ze zabití –  někým. Všechno přestávalo být bezpečné, účinné a synův strach se přesouval i na ostatní členy rodiny, takže nebyl nikdo nikde v bezpečí.​

 

V této fázi a po půl roce jsem požádala o sezení. Jelikož si syn začal uvědomovat, že věci vnímá jinak než ostatní, nebyl odpočatý, tak byl přístupný „poradě“ u psycholožky. Ta mu na prvním sezení vysvětlila, co by se s jeho potížemi dalo dělat a z čeho asi plynou. Představila mu terapii a jak s ním bude pracovat. Mohl se zeptat na cokoliv. Proběhla 3 sezení po deseti dnech. Jeho strachy, noční můry se snížily na minimum, přestal se točit v bludném kruhu strachu a nejistot. Reflektoval svoje strachy a našel si odpověď, řešení, začal opět spávat u sebe v pokoji, sám a v klidu.

 

S terapeutkou jsme se domluvily na kontrole po měsíci. Vše zůstalo stabilní, jen se objevil strach z pohybu ve městě plném turistů, strach z napadení, bomby. I toto se zklidnilo po posledním, 4. sezení.

Připadalo mi to jako zázrak, když jsem viděla, jak rychle u něj dochází k úlevě a ustoupení všech jeho potíží. Je radost vidět, že prospívá a není v zajetí strachu ze smrti a nejistot.

 

Děkuji z celého srdce

P.​

 

Zaujal vás tento příběh? Pokud máte zájem dovědět se víc o nejefektivnější psychoterapii zaměřené na psychické trauma, neváhejte mne kontaktovat.

Rubriky:Příběhy z praxe PsychoterapieŠtítky:

Napsat Komentář

Starší příspěvky:
Co dělat, když si psychoterapeut protiřečí.

Přednedávnem jsem narazil při své konzultaci s klientkou na jeden na první pohled neřešitelný problém.   Vy, kdo už znáte...

Zavřít