Nemyslete na
růžového Slona!

Laboratoř osobního rozvoje

Jak propojit duši s tělem
Vytvořeno:Únor 7th, 2014
Autor: Martina Kačeňáková

Tělo a duše jedno jest.

Alespoň tak se to říká. Co to ale přesně znamená, mohlo by Vás napadnout. Jak to poznám a co to zjištění pro mě osobně vlastně znamená? Ne vždy v dějinách se však tomuto tvrzení věřilo. Kartezius, jak se říkalo René Descartovi, byl v 17. století přesvědčen o opaku. Tvrdil, že tělo a duše jsou oddělené. Pozdější filozofie tvrdily opak. Stále však nevíme, co to pro nás znamená v našem běžném životě. Víme, že duše ovlivňuje tělo. Na tomto předpokladu je postavena celá psychosomatika. Zjednodušeně řečeno, pokud nezpracováváme své emoce a to, co prožíváme, někam to uzamykáme, reaguje za nás naše tělo. Prožíváme nepříjemné projevy v těle až po nemoci a zranění. Naše tělo s námi komunikuje, chce nám něco sdělit. Otázka je, zda to funguje taky opačně.

 

 

Můžeme přes tělo ovlivňovat naši duši? Naše emoce? Sebevědomí?

Určitě jste v životě již zažili, jak dobrý pocit Vás zaplaví po dobře stráveném sportovním odpoledni nebo když si jdeme zatančit. Výzkumy potvrdily, že rovnice není jen ve směru, že štěstí vyvolává úsměv na tváři, ale že i úsměv na tváři zvyšuje pocit štěstí. Sociální psychologové vyzkoumali, zda je možné přes vědomé stylizování se v oblasti neverbální komunikace do postojů dominance a sebevědomí, že se tyto pocity následně dostaví. Pracuji s mnoha klienty na tématu sebevědomí a téměř vždy se objevuje začarovaný kruh. Člověk se cítí bezmocný, sklíčený a tak také chodí, sedí. Celé jeho tělo tyto pocity vyjadřuje. Jedním ze způsobů, jak bludný kruh prolomit, je začít se chovat, to znamená tedy i sedět a chodit, jako byste sebevědomí už byli. Prostě to hrát. Může to znít absurdně a věřím, že na začátku nemusí být toto předstírání ani příjemné a ani srozumitelné. Zkuste to. Udělejte si dvou minutový test. Bylo vyzkoumáno, že dvouminutové tělesné vyjádření sebevědomí či dominance (natažení rukou do vzduchu, otevřená náruč, vzpřímená záda, rovný otevřený posed na židli), měly zásadní vliv v úspěšnosti na následném pracovním pohovoru. Staly se totiž dvě věci. Stoupla hladina testosteronu a klesla hladina kortizolu. První z hormonů ovlivňuje naši dominanci a sebevědomí, druhý ovlivňuje naši pohotovost na stresové situace. Jednoduše řečeno, lidé sebevědomí se nenechají tak rychle vystresovat náročnou situací. Dokáží proto pohotověji reagovat, s větším nadhledem. I v tomto případě platí, že píle nese ovoce. Nestačí si to zkusit jednou dvakrát, nebo jen občas. Pokud chcete ve Vašem životě zažít změnu, bez vědomé práce se to neobejde. Stačí dvě minuty pokaždé, když Váš něco čeká.

 

Vydržíte-li, čeká Vás překvapení.

Jednoho dne zjistíte, že už to hrát nemusíte. Stanete se změnou. Můžete namítnout, kdyby stačilo tak málo, všichni kolem už by sršeli sebevědomím. Ano, nemusí to  být vždy tak jednoduché a možná to nebude stačit. Ale něčím se začít musí, nemyslíte?

 

  Líbil se Vám tento článek? Doporučte na přečtení přátelům, nebo nás podpořte odkazem na Vašich stránkách.

Rubriky:Osobní rozvojŠtítky:

Napsat Komentář

Starší příspěvky:
Co dělat, když si psychoterapeut protiřečí.

Přednedávnem jsem narazil při své konzultaci s klientkou na jeden na první pohled neřešitelný problém.   Vy, kdo už znáte...

Zavřít